Víš, jak vypustit Krakena? 8 tipů, jak efektivně zvládat stres

Doba čtení: 6 min

Pandemie, válka, energetická krize, zdražování a nejistota z toho, co bude. Malý výsek toho, co se za poslední roky děje a ovlivňuje lidi po celém světě. Už jen toto jsou výrazné stresové faktory, které útočí na naši primární potřebu – přežití. Do toho se nám „děje“ náš běžný život, který je plný dalších dílčích stresorů. Jaké to jsou a jak se s nimi vypořádat? Níže je pár myšlenek.

Zvládání stresu je notoricky známé téma, na které již bylo sepsáno nepřeberné množství literatury. Přesto se dá zkoumat zas a znova. Hlouběji nebo z jiné perspektivy. Navzdory tomu se každý z nás občas potýká se stresem. Není ale stres, jako stres…  

NENÍ STRES, JAKO STRES

Pojďme se podívat na typy stresu. Já osobně ho dělím do tří kategorií:

• Procesní stres – zahrnuje každodenní situace, které se nám prostě dějí. Patří sem třeba ranní nestíhačky, roztržitostí rozlité kafe, zácpa cestou do práce i zpět, mikromanažerský šéf, naštvaný klient, ubrečené děti nebo partner, kterému zrovna něco přelítlo přes nos. Procesní stres je většinou externího původu.
• Vnitřní stres – Ten si nevědomky způsobujeme sami. Vytváří ho naše vnitřní tajné programy a přesvědčení, skrze které nahlížíme na svět. Na základě vnitřního nastavení pak interpretujeme to, co se kolem nás děje. Stejná situace v jednom může vyvolat stres a v druhém radost. Jedná se tedy o stres subjektivní a interního původu. 
• Situační stres – Sem spadají akutní situace, které v nás spustily silné negativní emoce a způsobily nám nějaký emoční šok nebo šrám na duši. Může jít např. o ztrátu blízké osoby, rozchod/rozvod, zradu, přírodní katastrofy nebo aktuální socio-ekonomická a a bezpečnostní situace ve světě. 

CO NÁS STRESUJE A JAK NÁS TO OVLIVŇUJE?

Stresové faktory a situace na nás mohou číhat kdekoliv a v jakékoliv podobě. Může nám jít opravdu o život nebo nám „jen“ otráví den prodavačka. Mozek neřeší, zda se jedná o opravdové přežití nebo o „pouhou“ sociální hrozbu. Během stavu ohrožení se chová tak, jako by nás honil lev. Přes spletitou neurohumorální síť dá pokyn tělu, aby produkovalo určité hormony, které odpovídají pociťovaným emocím. Tělo pak zaplaví jedovatý biochemický koktejl.

Při reakcích na stres hraje roli aktivace sympatiko-adrenálního systému, kdy se nejprve vyplaví hormony dřeně nadledvin – adrenalin a noradrenalin. V důsledku toho stoupá krevní tlak a glykémie. Krev se z orgánů přesouvá do svalů a tělo se připravuje buď na boj nebo na útěk. Dalším hormonem, který se při stresu uvolňuje, je kortizol, který také přispívá k dostupnosti energetických rezerv. 

Při dlouhodobém působení stresu se tělo vychýlí z homeostázy a oslabí se např. imunitní, kardiovaskulární nebo trávící systém a rozhodí se hormony. Stres, negativní myšlenky a emoce tak doslova otráví naše tělo příslušnými molekulami. Dlouhodobý stres může způsobovat nespavost, úzkosti a vyústit v expresi nějakého onemocnění. Ta by pro nás měla být varovným signálem: „Člověče, nezlob se, ale tady to nefunguje! Laskavě zpomal a něco s tím dělej!“

Každý jsme unikát a proto na každého stresově působí jiné faktory. U každého také v reakci na stres může dojít k oslabení jiných orgánů nebo k propuknutí jiných nemocí. Záleží, jakým faktorům provozního stresu a jak moc jsme opakovaně vystaveni. Důležitou roli hraje i naše základní vnitřní nastavení a s ním související psychická odolnost. V konečném důsledku můžeme říci, že naše tělo formujeme svými myšlenkami. V neposlední řadě záleží i na tom, jakým způsobem se se stresem vypořádáváme. 

A CO TEDA S TÍM?

Hm, dobrý – a co teď jako s tím? nabízím pár tipů, co fungují mně. Nemusíte je brát za bernou minci – na každýho platí něco jinýho. Můžete je vzít pro inspiraci a přijít si na vlastní fígle. 

1. Emoční detox – aneb energeticko-časové hospodářství. Co to je? Zkuste si někdy sami pro sebe udělat revizi všeho, co vás stresuje. Černá kronika ve zprávách, sociální sítě, toxický lidi nebo prostředí, nedostatek financí, vztahy, do kterých investujete a máte pocit, že se vám to nevrací atd. Sepište si seznam a pak bez výčitek využijte eliminační metodu. Myslete na to, že negativní emoce vás stojí drahocennou energii a otravují vaše tělo, tak pokud to jde, rozlučte se s tím. Lidem ve vašem okolí se to možná nebude líbit, ale oni váš život nežijou. Posuzují situace ze své perspektivy a jeví se jim jinak, než vám. Ve vašem životě jste nejdůležitější VY a za svou pohodu jste taky zodpovědní pouze vy. V ideálním případě vám teda časem zbyde víc toho, u čeho si řeknete „Hell yes“ a míň toho s „hell no“. Budete stát ve svojí pravdě, což poznáte tak, že nemáte potřebu nikomu nic vysvětlovat nebo se obhajovat. 
2. Zodpovědnost – Máte odpovědnost pouze za svůj život (+ do jejich 18 let ještě za vaše děti). Co se děje ostatním, není váš byznys. A to i v situaci, kdy vás ostatní viní ze všeho, co je v jejich životě špatně a dělají si vůči vám nároky na cokoliv. A platí to obousměrně – ostatní jsou taky zodpovědní jen za sebe a nemusí řešit, že vám zrovna něco nevoní. Dělat si nároky nebo obviňovat nemá smysl. Každý máme možnost rozhodnout, co se svým životem uděláme – my sami. 
3. Interní audit – je taky dobrý si poctivě projít svoje vnitřní nastavení. Pokud s ním totiž nic neuděláte, budete z 95% v zajetí svého podvědomí, které koření ve vaší minulosti. Pouze 5% toho, co zažíváme a jak reagujeme, činíme vědomě. Pokud teda nechcete být jen „časovou mumií minulosti“, je na čase přenést vaše zautomatizované reakce z nevědomí do vědomí. Prověřit všechna negativní myšlenková schémata, emoční vzorce a jejich spouštěče. A nahradit je něčím pozitivnějším a produktivnějším. Definujte si třeba „realizační záměr“ pro slabší chvilky, např.: „KDYŽ NASTANE „X“, TAK UDĚLÁM „Y“. Velice přínosná je pro interní audit také technika mindfulness, o které se více rozepíšu zase někdy příště.
4. Nehřešte slovem – Tak praví jedna ze čtyř dohod (Don Miguel Ruiz). Snažte se omezit negativní myšlenky, emoce a slova vůči ostatním. Nadávat na někoho, kdo nám ublížil nebo nenaplnil naše očekávání je krátkodobě sice hrozně fajn. Na oko se nám možná uleví. Ale jinak se děje to, že tím k dané osobě vyšlete energetický háček, který vás k ní připoutá. Vše negativní se vám přes ten „kanál“ pak vrací zpátky. Podobně lidem, kteří vyšlou háčky vám. Takže odpusťte, propusťte a nechte s klidem odejít. Platí to i o negativní samomluvě – tak na sebe buďte hodný 🙂 
5. Příroda – tady asi netřeba komentáře. Stromy a rostliny mají jedinečnou, podporující energii, která vás dobije tak, že pojedete jako králíček Duracell. Čerstvý vzduch vám navíc okysličí mozek, takže i po pouhé hodině venku se vrátíte jako jiný člověk. 
6. Wellness – Není nad to zajít si na masáž nebo do sauny. Někdo na to třeba není. Stejnou službu udělá i návštěva mani/pedi, kadeřnice/barbera nebo kosmetika. A nebo se prostě můžete jen zachumlat do deky, hodit relax ve vaně nebo se jen pořádně prospat (matky malých dětí právě zaúpěly). 
7. Flow – díky činnostem, které vás dostávají do stavu plynutí a vy se dostáváte mimo čas a prostor. Zaměříte pozornost na danou činnost natolik, že stresory z okolí přestáváte vnímat a dobije vás to. Pro každého to může být něco jiného. Mě třeba nabíjí psaní, tanec, řízení auta na dálnici, sprcha nebo cestování. 
8. Meditace – existuje nepřeberné množství meditací. Člověk jich prostě musí pár vyzkoušet a zjistit, co mu sedí nejvíc. Mám ráda meditaci formou ranní procházky v přírodě nebo Théta meditaci, ve které se mozkové vlny zpomalí na úroveň hladiny théta. Ve těchto vibracích se přirozeně nacházíme během spánku nebo při hypnóze. Výhodou této meditace je, že jste při ní plně při vědomí, je snadná, rychlá a můžete ji využít kdekoliv. Stav vlnění théta má na mozek, psychiku i tělo blahodárné a regenerační účinky. Théta meditaci s klienty procházím na každém sezení Theta Healing. 

Svět samozřejmě není ideální a my jsme taky jenom lidi. Pokud jste svůj život nezasvětili askezi v chrámu někde vysoko v horách, tak to pokaždý nemusí vyjít úplně dokonale. To ale není podstatný. Někdy se prostě stane, že se necháme semlít stresem nebo podlehneme silným emocím. Důležitý je nenechat se tím odradit a konzistentně se krok za krokem posouvat za osobním pokrokem. Časem zjistíte, že vám je opravdu líp. Neříkám, že se vám pak stres a různý krize budou vyhýbat. Ale naučíte se do jistý míry vědomě kontrolovat vaše reakce na ně. A s tím už se dá pracovat. 

Óm, mani padmé húm.