
Doba čtení: 6 min
Pandemie, válka, energetická krize, zdražování a nejistota z toho, co bude. Malý výsek toho, co se za poslední roky děje a ovlivňuje lidi po celém světě. Už jen toto jsou výrazné stresové faktory, které útočí na naši primární potřebu – přežití. Do toho se nám „děje“ náš běžný život, který je plný dalších dílčích stresorů. Jaké to jsou a jak se s nimi vypořádat? Níže je pár myšlenek.
Zvládání stresu je notoricky známé téma, na které již bylo sepsáno nepřeberné množství literatury. Přesto se dá zkoumat zas a znova. Hlouběji nebo z jiné perspektivy. Navzdory tomu se každý z nás občas potýká se stresem. Není ale stres, jako stres…
NENÍ STRES, JAKO STRES
Pojďme se podívat na typy stresu. Já osobně ho dělím do tří kategorií:
CO NÁS STRESUJE A JAK NÁS TO OVLIVŇUJE?
Stresové faktory a situace na nás mohou číhat kdekoliv a v jakékoliv podobě. Může nám jít opravdu o život nebo nám „jen“ otráví den prodavačka. Mozek neřeší, zda se jedná o opravdové přežití nebo o „pouhou“ sociální hrozbu. Během stavu ohrožení se chová tak, jako by nás honil lev. Přes spletitou neurohumorální síť dá pokyn tělu, aby produkovalo určité hormony, které odpovídají pociťovaným emocím. Tělo pak zaplaví jedovatý biochemický koktejl.
Při reakcích na stres hraje roli aktivace sympatiko-adrenálního systému, kdy se nejprve vyplaví hormony dřeně nadledvin – adrenalin a noradrenalin. V důsledku toho stoupá krevní tlak a glykémie. Krev se z orgánů přesouvá do svalů a tělo se připravuje buď na boj nebo na útěk. Dalším hormonem, který se při stresu uvolňuje, je kortizol, který také přispívá k dostupnosti energetických rezerv.
Při dlouhodobém působení stresu se tělo vychýlí z homeostázy a oslabí se např. imunitní, kardiovaskulární nebo trávící systém a rozhodí se hormony. Stres, negativní myšlenky a emoce tak doslova otráví naše tělo příslušnými molekulami. Dlouhodobý stres může způsobovat nespavost, úzkosti a vyústit v expresi nějakého onemocnění. Ta by pro nás měla být varovným signálem: „Člověče, nezlob se, ale tady to nefunguje! Laskavě zpomal a něco s tím dělej!“
Každý jsme unikát a proto na každého stresově působí jiné faktory. U každého také v reakci na stres může dojít k oslabení jiných orgánů nebo k propuknutí jiných nemocí. Záleží, jakým faktorům provozního stresu a jak moc jsme opakovaně vystaveni. Důležitou roli hraje i naše základní vnitřní nastavení a s ním související psychická odolnost. V konečném důsledku můžeme říci, že naše tělo formujeme svými myšlenkami. V neposlední řadě záleží i na tom, jakým způsobem se se stresem vypořádáváme.
A CO TEDA S TÍM?
Hm, dobrý – a co teď jako s tím? nabízím pár tipů, co fungují mně. Nemusíte je brát za bernou minci – na každýho platí něco jinýho. Můžete je vzít pro inspiraci a přijít si na vlastní fígle.
Svět samozřejmě není ideální a my jsme taky jenom lidi. Pokud jste svůj život nezasvětili askezi v chrámu někde vysoko v horách, tak to pokaždý nemusí vyjít úplně dokonale. To ale není podstatný. Někdy se prostě stane, že se necháme semlít stresem nebo podlehneme silným emocím. Důležitý je nenechat se tím odradit a konzistentně se krok za krokem posouvat za osobním pokrokem. Časem zjistíte, že vám je opravdu líp. Neříkám, že se vám pak stres a různý krize budou vyhýbat. Ale naučíte se do jistý míry vědomě kontrolovat vaše reakce na ně. A s tím už se dá pracovat.
Óm, mani padmé húm.