S dvojčaty v Mexiku: Skrytá gastro perla Pacifiku

Doba čtení: 4 minuty

V rámci posledních mexických užívánek jsme zavítali opět k Pacifiku, tentokrát severněji – do městečka Bucerías, které se nachází kousek od resortů Puerto Vallarta a Nuevo Vallarta. To je na nějakou dobu můj poslední tip v rámci mexické plážové turistiky. A jelikož jsem si zapomněla svůj telefon v Querétaru a týden byla bez něj, tak jsou všechny fotky made by pantáta. A proč tedy Bucerías? 

DOSTUPNOST

Do Bucerías se dostanete vnitrostátním letem buď z Mexico City nebo jako my, z Queretaro Airport s lokálním aerolinkou Volaris, což je takový mexický Ryan Air. Po pouhé hodince letu přistanete na letišti v Puerto Vallarta. Tam nás vyzvedl pantátův kamarád Erik. 

Pokud nemáte svého Erika, na letišti čeká spousta taxíků 🙂 A nebo mi napište a zkusím to u Erika zařídit, když si k tomu u něj vezmete i ubytko. Cesta autem z letiště do Bucerías trvá asi půl hodinky. Ubytovali jsme se ve fungl novém apartmánu, kam se v právě v den našeho příjezdu nastěhoval i Erik se svou manželkou Haley. Víc se o nich zmíním níže.

AMERICAN VIBE

Od první chvíle, kdy jsme vystoupili z letadla, tu cítím silný US vibe a připadám si spíš jako v Miami nebo LA, než v Mexiku. Je to tím, že se Bucerías stalo útočištěm amerických a kanadských důchodců, kteří sem utíkají před zimou a užívají teplo, Margaritu a nejlepší céviche a tacos de camarón, které jsem kdy jedla 🙂 Příchod „gringos“, jak jim Mexičani říkají, přineslo taky lepší silnice a vyšší úroveň služeb, zejména v gastronomii. 

GASTRONOMIE

Tím jsem si nahrála na smeč dalšímu bodu. Největší deviza Bucerías je až nereálně skvělé jídlo za relativně příznivé ceny (propojte mexickou nabídku s americkou poptávkou a vyjdou vám ceny asi jako v Praze nebo Liberci). Erik se svou manželkou Haley se nám snažili ukázat the best of z toho, co je tu k mání. A co je tedy MUST HAVE? 🙂 Níže najdete seznam podniků a za mě top jídel: 

• Karen’s Place – restaurace přímo na pláži; tacos de camarón.
• The Fat Boy – další restaurace na pláži; grilovaná chobotnice a Margarita.
• El Rincón de Ensenada – restaurace, která se specializuje na ryby a mořské plody – vše je dobré 🙂 mě zaujalo Burrito de Marlin, což je nějaká ryba.
• Luna Luna – rodinná restaurace, kterou vlastní jeden Američan. Ten si trochu modifikoval tradiční mexickou recepturu některých pokrmů ku obrazu svému; doporučuju Huevos Rancheros se speciální nasládlou salsou (název jsem zapomněla).
• Sukha Beach House – další restaurace na pláži s nádherným výhledem a la Hawaii; Pulpo de mole a Camarón Pibil.
• La Mara – nejlepší, ale opravdu nejlepší céviche, které jsme kdy s pantátou jedli. Céviche je salát ze syrových ryb, které jsou „ošetřené“ jen šťávou z limetek. Pokud na jdelním lístku uvidíte „Aquachile“, jedná se o syrové krevety s chilli a limetkovou šťávou. To jsem jaksi nebyla schopná pozřít. Gringo verze, která je žaludek friendly, je před servírováním mírně tepelně zpracovaná. La Mara vám připraví asi 20 různých druhů céviche – mj. i s guacamole, kokosem, mangem nebo jablkem. A k tomu je neskutečně dobrá limonáda a černá tostada se sezamem. 
• Místní pivovar – na něj jsme s pantátou, jakožto chronicky unavení rodiče dvou nespících dětí, neměli sílu – ale je tam a i když na Kozla to nemá, tak je to taková místní zajímavost, která stojí za shlédnutí.

KLÍDEK

Jelikož je Bucerías relativně daleko od resortního party života a kohorta návštěvníků se pohybuje ve věkové kategorii 60 plus, je tam krásný klídek. V noci tam nejede žádná didžina do pěti do rána a přes den jste na pláži prakticky sami, protože senioři se spíše zdržují v restauračních zařízeních. To pro nás byl dar z nebes, protože jsme měli s holkama pláž a moře pro sebe. Dokonce i vlny jsou celkem baby friendly, pokud zrovna nechytnete brutální příliv, jako se to stalo mě. Krom seniorů je to tedy neúmyslně i baby friendly lokalita. Jen se musíte smířit s tím, že zábavu a hlídání dětí si musíte zajistit sami nebo se holt ubytovat v některém z resortů víc na jih.

AKTIVITY

Na pláži si můžete dát oběd nebo večeři v některé z Beach restaurací nebo Beach klubů. Nebo si zajít na masáž nebo zajezdit na koni. Kousek od Bucerías si dokonce náš kamarád Toluco, který dorazil 3 dny po nás, a kterého znáte už z pláže La Saladita, zasurfoval. 

V neděli můžete vyrazit do nedaleké mariny v La Cruz (asi 20 minut autem) na Sunday Market (trhy). Připomnělo mi to naše oblíbené trhy na Kulaťáku. Kromě jídla všeho druhu tu seženete i nádherné obrazy a mísy a další rukodělné výtvory. Určitě stojí za shlédnutí a ochutnání. 

V době naší návštěvy také tamní vody křižovaly velryby. Mega moc jsem chtěla jet na nějakou výpravu lodí a pozorovat je. Jenže jsme nesehnali kapitána na ten den, co jsme potřebovali. A nebyli jsme si jistý, jak by cca 3h plavbu na nějaké hogo fogo bárce zvládly holky. 

Po prvotním nadšení, že se mi málem splnil další sen – vidět velryby – mi hlavou probleskly hororové scénáře, které zřejmě pramení z mého scrollingu na Seznam.cz. V té představě se všichni krčíme v malé loďce bez záchodu a stínítka (už to samo o sobě by pro mě bylo noční můra). A najednou nás podplave Mobydick a skočí nám na loďku. A tak se aspoň máme na co těšit pro příště a důvod se sem zase vrátit – až budou holky větší :-).

NAŠI HOSTITELÉ

Erik je pantátův kamarád ze střední. Jeho rodiče vlastní dům v té luxusní posh štvrti v Queretaru – Jurriquilla. Je to jeden z těch mexických casa grande, jehož velikost mě nepřestává fascinovat a zkouším si v hlavě představit, kolik by asi stál v Čechách. Tatínek Erika je Mexičan a mamka Američanka. Erik osobně jako mexičan vůbec nevypadá a mluví plynule a s proper výslovností jak španělsky, tak anglicky. 

Při studiích v Texasu se seznámil se svou ženou Haley. Od té doby žili na střídačku v USA a teď zakotvili v Mexiku. A právě v Bucerías rozjíždí svůj real estate business. Už před tím si budovali vlastní business, který se jim globálně rozrostl – pokud si chcete nechat udělat pěkný fotky na Instagram kdekoliv na světě, mrkněte se na: https://locallens.com

Poslední asi rok a půl žijou v Bucerías. Rozjeli si firmu na správu majetku Amíků – údržba a pronájem. Za našetřené peníze si koupili vlastní byt, který teď pronajímali. A pak jednou Haley na někde náhodou objevila inzerát na jeden pozemek 5 minut od pláže. A tak ho výhodně koupili a postavili na něm svůj třípatrový dům. V něm mají svůj vlastní byt a pak 2 plně vybavené 2+kk apartmány. Vedle je nějaká banánová farma, kde jsem zahlídla i leguána. Na pláž je to 5 minut a kousek je i supermarket, lékárna a nemocnice. 

Erik se dál stará o nemovitosti Amíkům a Haley mezitím začala pracovat v realitce, aby si udělala nutnou 2-letou praxi k tomu, aby mohla rozjet svou vlastní realitku. Když tuhle dvojku chvíli posloucháte, tak nabydete dojmu, že opravdu nic není problém. 

Ať přijdou kamkoliv, dokážou tam vycítit příležitost a tu proměnit ve zlatý důl. Pro cokoliv se rozhodnou, to okamžitě realizují. To, že tomu třeba na začátku nerozumí, není absolutně žádný problém. Erik si udělal školení na SEO, aby věděl, po čem je nejvíc poptávka a kde může vyplnit díru na místním trhu a vrhnul se na to. Vše promýšlejí do detailu a dělají to do doby, než se to zlomí a začne se jim dařit. Nebo než nepadnou únavou, protože vše mají poctivě vydřené. Jsou jako chodící reklama na úspěch, ale i dřinu, která je za tím.

Co na závěr? Asi to, že bychom si to asi nejvíc užili bez dětí, protože jedinou nevýhodou všech těch podniků bylo, že byly baby unfriendly. A tak jsme se vždycky modlili, aby holky spaly, protože jsme za nima jinak lítali jak rakety, jedli všechno jednou rukou a na stojáka, protože tou druhou jsme buď přidržovali nebo chytali jedno z dětí. Na nějakou dobu to ale byl náš poslední výlet na pláž, tak jsme se si to snažili v rámci možností užít. A já si aspoň trochu vyléčila tu příšernou tuberu, se kterou už měsíc bojuju a musela jsem jít i na injekci do špitálu. Bucerías doporučuju, pokud máte rádi klídek a chcete se královsky najíst.